...mladíček vonící jahodami a třešněmi:
Jeho vědro je už plničké a vodáci se mohou radovat. Jejich netrpělivost, kdy v březnu odemkli řeky a potoky může být plně uspokojena. Voda je přívětivá družka letních dnů, které kvapem přicházejí po stopách svého vládce.
Vše se rdí, jahody, třešinky za ušima místo náušnic....
Milý jsi, příteli, mladíček skotačivý,ty, který uzavíráš půl roku do polokruhu slunečního svitu a v svém středu ho vyzvedáš co nejdále můžou tvé dlaně.
Bratříček červen je ale také pokušitel, červíky vytahuje a postrkává do prvních plodů své úrody. Čím více je podmračen tím houšť škody páše, potměšilec.
Pro budoucí úrodu má voda cenu zlata a je na rozmařilém mladíkovi jak vodou bude šetřit či rozhazovat. Však má ve svém měšci dnů i svatého Medarda,který by mohl z konývky plných 40 dnů rozlévat plnými konvemi krajinou.
Už den před ním, Božího těla zván, zmoknou - li na oltářích věnečky polije on na lukách děvečky.
Ještě i svatá Tonička nosí uplakaná očíčka. Ale i svatý Vít dává zemi dostatek pít.
A měsíc láme svou hůl v čase, blíží se 21. den jeho vlády. Je svatého Aloise. Posekej louku a neboj se!
Vždyť už přispěchá den 24. Je to den Jana Křtitele, a na den tohoto svatého Jana se otevře létu brána, leč sluníčko začne pospíchat nazpátek k zimě.
Mladíček červen začíná být unaven a začne chystat cestičku pro červenec. Ještě kolem sebe rozhodí poslední věnec jarních květů a je tu letní žeň.
Na svatého Petra a Pavla, když se loučí se ještě naposledy rozhoduje jakou vládu že předá. Bude-li ten den čistý bude i rok úrodný, když hrom tříská do země hřiby zatřískává; prší-li 30 dnů ještě vodu ponesou...
Žádné komentáře:
Okomentovat